Jistě všichni znáte včelu medonosnou. Víte ale, že kromě ní i u nás žije mnoho druhů samotářských včel? Mají zajímavá jména, například zednice nebo pískorypky.
Na této stránce se ale budeme zabývat zajímavostmi ze světa včel medonosných.
Tělo včely se skládá ze tří základních částí - hlavy, hrudi a zadečku.
Včela má 5 očí - dvě složené oči a tři očka jednoduchá.
Včela má 2 páry křídel. Za letu jsou křídla spojena.
Včely mají žihadlo, které je spojeno s jedovým váčkem. Mají na něm zpětné háčky. Po bodnutí do kůže si včela žihadlový aparát vytrhne ze zadečku a umírá.
Na zadních nohách mají včely tzv. košíčky, ve kterých přenášejí pylové rousky.
Včela přenáší nektar v tzv. medném váčku.
Mezi medným váčkem a žaludkem má včela tzv. česlo. To zabraňuje pronikání natrávené potravy zpět do medného váčku.
Včela má na spodní straně zadečku voskové žlázy. Jejich vyústění se nazývají zrcadélka.
Tělo včely chrání pevná vrstva, která se jmenuje kutikula. Je složena hlavně z chitinu.
Přes zimu si včela ukládá strávenou potravu do výkalového váčku, který může tvořit až 50% hmotnosti včely. Při oteplení během zimy a na jaře vylétají včely z úlu na očišťovací prolety.
Nejvíce nervových a smyslových zakončení má včela na tykadlech.
Včela dýchá vzdušnicemi. Jsou to trubice, které v těle včely zásobují kyslíkem všechny buňky.
Ve včelstvu žijí tři druhy včel - matka, dělnice a trubci. Matka je ve včelstvu většinou jediná a jako jediná je schopna snášet oplozená vajíčka. Dělnic může být i přes 50 tisíc a trubců několik stovek.
Dělnice se líhnou z oplozených vajíček, trubci z neoplozených.
O vyvinutí dělnice nebo matky z oplozeného vajíčka rozhoduje strava larvy.
Matka může klást až 2000 vajíček denně.
Matka je po celý svůj život krmena mateří kašičkou.
Dělnice po vylíhnutí vykonává různé úkoly: čistí plásty, krmí larvy, krmí matku, staví plásty, stráží česno, létá pro nektar, pyl, propolis a vodu.
Během letu může včela vyvinout rychlost až 30 kilometrů za hodinu.
Včela létá až do vzdálenosti 5 kilometrů od úlu. Musí se jí to ale energeticky "vyplatit".
Lidé mohou využívat med, propolis, mateří kašičku, včelí jed a vosk.
Med včely vytvářejí z nektaru (sladká šťáva z květů) a z medovice (sladká šťáva ze mšic)
Mateří kašičku včely produkují ve svých hltanových žlázách.
Materiál na tvorbu propolisu včely sbírají na pupenech rostlin.
Včelí vosk včely vyrábějí ve svých voskových žlázách, jejichž vyústění se nazývají zrcadélka.
Med se využíval i na léčení ran. Má významné antibakteriální i antivirotické účinky.
Včelstvo bydlí na plástech, které si staví z vosku.
Včely se ve včelstvu dorozumívají včelími tanečky.
Včelstvo se přirozeně množí rojením.
Včelstvo je považováno za tzv. superorganismus jehož jednotkou jsou právě včely.
Přirozeným obydlím včel byla dutina ve stromě - brť.
Člověk nejdříve získával med a další včelí produkty právě z vybíráním brtí.
Posléze si pro včelstva začal vyrábět "umělé" příbytky - úly.
V historii i současnosti můžeme nalézt mnoho typů úlů:
kláty
košnice
ležany
nástavkové úly
V klátech a košnicích si včely připevňovaly své plásty ke stěnám úlu - takové dílo bylo tzv. "nerozběrné".
V ležanech a nástavkových úlech včely staví plásty do dřevěných rámků, které jdou vyndavat ven z úlu.